Vítejte na Excalibur.CZ

V obecném slova významu se armáda vztahuje k dané zemi (ve smyslu národního státu). Vojenské entity bez vztahu ke konkrétnímu území se nazývají nikoli armády ale legie a jejich členové jsou nikoli vojáci ale žoldáci. Naproti tomu existují i země, které (z různých důvodů) nemají stálou armádu: v takovém případě mají smlouvu s jinou zemí o poskytnutí územní obrany v případě jejího ohrožení. Vedle bilaterálních smluv existují i smlouvy více států „o vzájemné vojenské pomoci“, ve které – bude-li jedna ze zemí napadena – se ostatní země zavazují ji vojensky pomoci. Kromě „národních“ armád existují i armády, jejichž misí je obrana většího území než jednoho státu. Příkladem jsou mezinárodní vojska Organizace spojených národů. Armády jednotlivých zemí lze rozdělit podle typu na ty s brannou povinností a ty bez ní (tj. ty s profesionální armádou). Přestože může být armáda schopna napadení jiného státu a expanze na jiné území, jejím primárním úkolem (stejně jako úkolem každého vojáka v ní) je obrana vlasti. Pro tento účel podstupuje každý vojín vojenský slib, a tento slib jej (mimo jiné) odlišuje od žoldáka. Armáda se „stará“ výhradně o zajištění vnější bezpečnosti dané země. Vnitřní bezpečností je pověřena policie. Toto rozdělení rolí je u řady zemí zakotveno v právním řádu (často v samotné ústavě). Historický právní dokument, který tyto pravomoce určuje, se nazývá Posse comitatus. Armáda, nicméně, může poskytnout technické a lidské zdroje své zemi, a to například v případě nějaké živelní katastrofy, nehody nebo jiné závažné události, která svým rozsahem znemožňuje, aby byla zvládnuta s použitím prostředků na místní úrovni, nebo pokud povaha této události znamená vážné ohrožení fungování země. Některé země pro mají speciální státní agentury pro účel koordinace vypořádání se s těmito nepříznivými událostmi, např. v USA je to FEMA. Použití armád bylo z historického hlediska vždy přizpůsobováno pro konvenční vojenské střety. V posledních stoletích ale určitý podíl získaly i jiné strategie jako např. zákopová válka, guerrilla nebo taktika terorismu, proti kterým je nasazení konvenční armády neefektivní a namísto ní se mnohem lépe hodí speciální jednotky (v případě guerilly) nebo nasazení infiltrátorů, speciálních agentů a větší využití špionáže (v případě boji proti terorismu).