War Thunder: Chieftain
Po konci 2. sv. války a na prahu studené války vyvíjely evropské země a USA tanky, které akcentovaly mobilitu nad pancéřovou ochranou – bylo tomu tak z důvodu hrozby prvních protitankových řízených střel a příchodu nové generace HEAT střeliva. Britové se ale odmítli masivního pancéřování vzdát – a tak se zrodil tank Chieftain, dost možná nejlepší západní hlavní bojový tank své doby.
S příchodem prvních řízených střel a neustále výkonnějším kumulativním střelivem se konstruktéři tanků vypořádávali různě. Němečtí inženýři se rozhodli obětovat prakticky veškerou pancéřovou ochranu za účelem maximalizace mobility a vznikl tak velmi rychlý, ale jen relativně lehce pancéřovaný tank Leopard. Důvodem pro tuto výrobní filozofii byl názor, že v době nových protitankových řízených střel, kumulativních hlavic a pěchotních protitankových prostředků neexistuje pancíř, který by dokázal proti těmto zbraním chránit – proto bude lepší, pokud budou tanky spoléhat při své ochraně na mobilitu.
Britští tankoví konstruktéři ale na základě analýzy zkušeností z Korejské války dobře věděli, že v tankové bitvě rozhodují o přežití tanku a úspěchu v boji dvě věci – výkonná výzbroj a silné pancéřování. Proto bylo rozhodnuto o vývoji nového hlavního bojového tanku, který by byl velice dobře chráněn, ale zároveň by jeho mobilita byla srovnatelná se svými protějšky z ostatních západních zemí a ještě k tomu by disponoval výkonnějším dělem než všichni konkurenti. Výsledkem tohoto vývoje, jehož kořeny sahaly až ke křižníkovým tankům z dob 2. sv. války, se stal tank FV 4201 Chieftain, který se postupem času osvědčil jako efektivní vozidlo.
Podívejme se nyní na virtuální model Chieftainu v podobě, v jaké jej uvidíte ve War Thunderu.Zde vám představujeme tank Chieftain Mk.3, který byl vybaven vícepalivovým motorem Leyland L60 o výkonu 750 koní, a který bude součástí aktualizace 1.57 “Jarní ofenziva”. Zvenku vypadá Chieftain velice moderně – při jeho stavbě byly použity některé velmi inovativní postupy. Jedním z nejzajímavějších prvků konstrukce je pozice řidiče-mechanika, který v tanku seděl ve vysokém úhlu nazad. Díky tomu bylo možné vrchní čelní pancíř tanku zkosit pod velmi ostrým úhlem (celých 72°) a zároveň to snížilo profil celého vozidla.
