Historie s WoT: Italský tančík L3 (část 1.)

Reklama

V tehdejším Československu použili pro stavbu tančíku vz. 33, licenci na výrobu britského tančíku Vickers Carden Loyd Mark VI. V Itálii tomu nebylo jinak, na bázi tohoto stroje vyráběli tančík pojmenovaný Carro Veloce 29 (CV 29).

CV 29 se vyrobilo pouze 21 kusů. Od původního britského vzoru se lišil pouze širšími pásy a použitým italským kulometem Fiat model 14 ráže 6,5 mm. Zajímavostí je, že se tento tančík používal ještě v prvních letech 2. světové války.

Historie s WoT: Italský tančík L3 (část 1.)

CV 29 ukázala mnoho nedostatků, například jak tomu bylo skoro u všech prvotních verzí tančíků: osádka měla hned za sebou burácející motor, který nebyl nikterak oddělen. Další důležitým nedostatkem bylo odpružení tanku, které bylo nedostatečné a docházelo kvůli tomu k otřesům při průjezdu terénem. Proto došlo v roce 1931 k vylepšením tohoto tanku.

Vylepšená verze, která již měla lepší odpružení a i oddělený motor od posádky, dostal označení L3. Tento stroj už prošel vojenskými zkouškami a začala jeho sériová výroba. Od počátku až o samého skončení sériové výroby bylo vyrobeno na 2500 kusů tohoto tančíku a jeho modifikací.

První modifikací bylo L3/33 (CV-33). Tento tank byl osazen kulometem Breda ráže 7,92 mm. Bylo vyprodukováno na 1200 vozidel. Díky svému úctyhodnému vyrobenému množství se účastnil bojů na mnoha místech. Od etiopské kampaně až po vydání do spárů německých vojsk, kde působily až do konce války.

I když měly tanky velmi slabé pancéřování, vynikaly poměrně slušnou rychlostí, která po silnici dosahovala rychlosti až 40 km/h. Italské posádky neměly v tento stroj velkou důvěru, protože díky svému pancíři neměly dostatečnou ochranu před palbou od nepřátel. Proto si stroj vysloužil mnoho nelichotivých přezdívek, jako například: „scatola di sardine“ (sardinka) nebo „cassa di morto“ (železná rakev)

Tančík měl mnoho variací vybavení. Kulomet Breda ráže 7,92 mm byl první. Poté byl použit i těžký kulomet Breda ráže 13,2 mm, tato varianta použité primární zbraně se ukázala jako účinnější oproti používané dvojici kulometů ráže 7,92 mm. Několik strojů bylo zřejmě osazeno kanónem ráže 20 mm. Zajímavostí je, že pár vozidel mělo nainstalovaný i plamenomet, který můžete vidět na úvodním obrázku.

Tyto verze se hlavně vyvážely do Brazílie, Paraguaje a Bolívie, dále do Kolumbie a dalších mnoha států Jižní Ameriky.