Na základě listopadové schůzky vedení Škody a zástupců československé armády Ministerstva obrany bylo dohodnuto o vývoji nových platforem na podvozku tanku T-17 (T – tank, 1 – lehký, 7 – sedmý model). Měly to být stíhače tanků, samohybná děla a samohybný protiletecký kanón.

Všechny tyto platformy se vyznačovaly stejným lehkým pancéřováním, otevřenou věží a stejným tvarem podvozku.

Prvním projektem vytvořeným na této lehké platformě byla samohybná houfnice se 105 mm dělem. Výkres Zb 5915-S a označení tanku 105mm ShH 14,3/540-LP. Důležitou specifikací při vývoji těchto platforem bylo to, že všechny návrhy musely používat československou výzbroj.

Zdroj: http://tankarchives.blogspot.cz/2017/11/czechoslovakian-dead-end.html
Zdroj: http://tankarchives.blogspot.cz/2017/11/czechoslovakian-dead-end.html

105 mm houfnice byla jednou z nových československých zbraní, která měla být umístěna na lehké platformě. Nesla označení 105 mm houfnice typu 17-1 (H-9). Změnou oproti T-17 měla být namontovaná shora otevřená věž, ve které měla být usazená houfnice. Samohybná houfnice měla mít celkovou váhu 16 tun (o 3 tuny lehčí oproti T-17).

Zdroj: http://warspot.ru/9175-chehoslovatskiy-tupik
Zdroj: http://warspot.ru/9175-chehoslovatskiy-tupik

Díky své elevaci by mohla být použit jako zástupce artyn tak i jako zástupce TD linie.

Další platformou měl být stíhač tanků, který se vzhledově od samohybné houfnice nikterak nelišil. Rozdíl byl pouze v děle ráže 76,2 mm. Výkres byl označen Zb 5916-S a tank 76,2 mm ShPTK 6,6/900-LP (Samohybný protitankový kanón). Umístěný kanón měl být Škoda A19. A19 byla vyvíjena, už za války a mohla používat stejnou munici, jako využívalo sovětské dělo ZIS-3. Tento kanón měl být schopen prorazit na vzdálenost jednoho kilometru pancíř o tloušťce 100 mm sklopený na 600.

Zdroj: https://bbs.nga.cn/read.php?tid=13055578&rand=201
Zdroj: https://bbs.nga.cn/read.php?tid=13055578&rand=201

Byly nejspíše postaveny prototypy, ale nedostaly se nikdy do sériové výroby.

Třetí platformou byla Samohybný protiletecký kanón označený jako ShPLK 2,12/ 1020-LP a výkres Zb 5918-S. Když se podíváte na tento výkres, může vám trochu připomínat protileteckou samohybku vyvinutou za války Flakpanzer 38(t). Nástavba u tohoto projektu byla posunuta na zadní část podvozku. Škoda chtěla na tento návrh umístit 50 mm protiletadlové dělo, které sama v roce 1948 navrhla. Tento návrh zůstal pouze na papíře a nedostal se dál.

Zdroj: http://warspot.ru/9175-chehoslovatskiy-tupik
Zdroj: http://warspot.ru/9175-chehoslovatskiy-tupik

Posledním čtvrtým návrhem byl stíhač tanků označený 76 mm ShPTK 6,6/900-LP a výkres Zb 5920-S. Tento projekt neměl věž, ale dělo bylo usazeno pevně do podvozku, tak aby se snížila jeho celková světlá výška a nebyl by tak v terénu tolik viditelný. Opět je tu podobnost s jiným stíhačem z války se stíhačem Hetzer.

Zdroj: https://bbs.nga.cn/read.php?tid=13055578&rand=201
Zdroj: https://bbs.nga.cn/read.php?tid=13055578&rand=201

Všechny projekty na „lehké platformě“ včetně lehkého tanku T-17, byly v dubnu roku 1949 zhodnoceny. Ikdyž budili obecný zájem. Projekty byly zastaveny a přibližně ve stejnou dobu se československá armáda rozhodla pro nový program pod zkratkou TVP (tank všeobecného použití). O tom zase příště.

Historické okénko s WoT: Projekty na základě podvozku tanku T-17
Ohodnoťte tento článek!
4.78 (95.56%) 18 hlas/ů

3 KOMENTÁŘŮ

  1. super…len WG stále nerieši iné vetvy…asi sa boja že by boli viac OP ako tie ruské 😛

Comments are closed.