Spojenecké tanky v Rusku

43

V rámci brouzdání po prémiových tancích a zjišťování, který stojí za to (Fury) a který stojí za prd (102 Rudy), jsem našel zajímavý prémiák na 5. tieru – Matildu IV mezi sovětskými tanky. Jelikož se v reálu jednalo o britské tanky, které se skutečně do Sovětského svazu dodávaly v rámci tzv. Lend Lease Actu, bylo na čase zjistit něco zajímavého o jejich historii.

Lend Lease Act neboli Zákon o půjčce a pronájmu nahradil předchozí zákony stanovující neutralitu USA. Tento zákon byl schválen 11. 3. 1941, jednalo se o poskytnutí vojenského materiálu a potravin zemím, jejíchž obrana byla označena za životně důležitou pro obranu USA.

sovetske_tanky_na_krenove_ulici

Princip byl takový, že američtí Spojenci obdrželi válečný materiál, který měli používat do jeho zničení v boji, či vrácení po válce. V praxi to bohužel tak nefungovalo, a po válce se prakticky nic nevrátilo. Díky tomu se stalo, že se na východní frontu dostaly Shermany, které zde získaly přezdívku krabička od sirek, kvůli problémovým motorům a také kvůli výše uvedené Matildě IV. Na tu se v tomto článku primárně zaměřím.

Russland, zerstörter russischer Panzer

Matildy obdrželi Sověti v prosinci 1941. Ti si u těchto tanků stěžovali na malou mobilitu, problémový kanón, který neměl potřebnou penetraci a použitelnou explozivní munici.  Z tohoto důvodu byl spuštěn projekt GAU (Glavnoye Artilleriskoye Upravleniye – Main Artillery Directorate), který měl vyřešit veškeré problémy s palebnou sílou tanku. Jedna Matilda byla přezbrojena 76mm ZiS-5 dělem, které bylo mimochodem i na KV-1. Jedna Matilda III byla modifikována dělem a usazením z KV-1 a podstoupila ještě tentýž měsíc zkoušky.

Aufnahmen aus den Bereichen der Kesselschlacht am Charkow, Mai 1942, Nr. 26 = Panzersp‰hwagen mit Film-PK-Berichter
Aufnahmen aus den Bereichen der Kesselschlacht am Charkow, Mai 1942, Nr. 26 = Panzersp‰hwagen mit Film-PK-Berichter

Celý projekt byl zastaven v lednu 1942, kvůli zvedající se produkci tanků T-34, KV-1 a kvůli příchodu tanku Matilda CS skrz arktické konvoje, udělali tento projekt nedůležitým. Jedná se tedy o jeden z dalších projektů, který byl primárně někde na papíře, ovšem zde je dokázáno, že se postavil alespoň jeden prototyp.

Jednotlivé prameny uvádí jiné počty, kolik se dostalo do SSSR tanků. Uvádí se cca 7000 kusů jako celkový počet, z toho typu 1386 M3 Lee a 4102 M4 Sherman. Kolik bylo Matild, to jsem bohužel nezjistil.

e4dc03ce57a775177f554c960f65293e

A jak to bylo s těmito tanky a vyrovnáním dluhu po válce? Tanky a jiné vybavení se většinou nevracelo a odkupovaly je dané státy za zlomkovou hodnotu. Záleželo na tom, jestli stát přijal tzv. Marshallův plán. SSSR ho nepřijal a zadlužil se. Pravda je, že SSSR splatil část už za války – zlatem, diamanty, platinou a poskytováním leteckých základen na svém území pro americké bombardéry. O další splácení dluhu po válce se vedly dlouhé spory mezi USA a SSSR, kvůli nepřijetí Marshallova plánu.  Po dlouhých jednáních bylo v roce 1972 stanoveno, že SSSR má zaplatit 722 milionů dolarů za stroje použité i v mírových dobách. Ty však nebyly dodnes uhrazeny, po rozpadu SSSR veškerý dluh převzalo Rusko.

Spojenecké tanky v Rusku
Ohodnoťte tento článek!
3.86 (77.14%) 14 hlas/ů

43 KOMENTÁŘŮ

  1. Pekný článok, ale musím sa spýtať. Nepreklikol sa autor trošku? Vždy som som si myslel, že Rudy je lepší než Fury.

    • Taky mě to zarazilo, to si snad nemůže myslet nikdo, že Fury je lepší než Rudy. 🙂

  2. Až na autorův sebeklam o tom, že Rudy je horší než Fury je to celkem dobrej článek.

  3. Napsat, že Fury za něco stojí, přitom je to jen horší verze standartního Shermanu E8 a o Rudym, který je lepší verzí T-34-85 tvrdit přesný opak, to chce velkou dávku odvahy. Nebo to není odvaha, ale ignorantsví? Nebo jen směšná zaujatost?

        • Říká se tomu trolling, RedButchera evidentně baví reakce fandů Rudly na jeho rýpání. Ostatně co si pamatuju, tak tenkrát v té “kontroverzní” recenzi ani neřekl přímo, že Rudy stojí za prd, jen že:

          “Zkrátka a dobře, je to nabuffovaný standartní tank na 6 tieru, bez jakékoliv další hodnoty.”

          Což je v podstatě pravda a neznamená to, že je Rudy krám, jen to znamená, že stejně tak si člověk může koupit standartní T-34/85 a udělá s ní stejnou parádu. Jako… já Rudyho mám a mám ho celkem rád, ale fakt je, že to je v podstatě z 99% normální T-34/85 a co umí Rudla to umí 85ka taky – akorát na to potřebuje vlastní dedikovanou posádku a navíc radistu, ale těch se asi každému kdo vyexpil vyšší tiery válí po kasárnách tuny…

          • Ano, to válí, ale nezmínil v tom článku právě tu posádku, kterou koupíš s tím tankem a která není zrovna k zahození, při počtu ruských medek ve hře. Je to vlastně jediný schopný medko na grind posádek. Modelka v současné podobě není zrovna to pravé.

          • Problém je, že spousta lidí (a já myslím, že Butcher je jeden z nich) se dívá na premiáky optikou člověka s 30k a více bitvami, co má k dispozici 4 nebo 5tiperkovou posádku na většinu rozjetých linek a tier 6 premiák pro něj není trenér nebo vydělávač, ale CW hračka. A z pohledu někoho kdo chce tank na CW a nemá nouzi o posádku je Rudy fakt jen další T-34/85 – navíc po 9.17.1 buffu děla má 85M oproti němu a standartní 85ce nesrovnatelně lepší DPM…

            Je fakt, že ta recenze byla dost jednostranná, ale ten shitstorm co pod ní vzniknul byl totálně neadekvátní… Teda 90% toho tam rozdmýchat troll Thorisin co okolo sebe házel argumenty proti Rudymu co si evidenzně cucal z prstu (už proto, že přiznal že víc jak rok nehraje a tvrdil, že mimo tieru 10 potřebujou rusáci radistu), ale i tak…

            Shrnuto a podtrženo, z pohledu někoho kdo nepotřebuje výdělky, školení posádky ani možnost tu posádku sundat a hodit jinam a chce jen tier 6 MT na CWčka je Rudy “jen” další T-34/85. Jinak to je samozřejmě solidní premiák a býval nejlepší ruské premiové MT, než buffli 85M.

            A tím bych asi téma “RedButcher a Rudy” uzavřel a bylo by fajn, kdyby se k němu nemusela stáčet každá diskuse pod RedButcherovým článkem… Ikdyž, jednak si o to tady sám řekl a druhak aspoň jeden hned bez dívání na podpis pozná od kohože ten článek je 😀

          • Tobi, záleží jak to rozjedeš. Zatím mám 4perky na T-54 a posádku střídám s modelkou. Na Rudym mám skoro hotový 5.perk a půjde potom na object a posádka s T-54 půjse potom na T-62 a to už taky bude mít snad 5.perk. Je to na uvážení každého.:-) Hezký zbytek večera:-)

      • Ano, je to autorův osobní názor, to mu neberu. Ale měl by si uznat, že je proti Rudymu zaujatý a jeho článek o něm nebyl zrovna nezaujatý, nebo spíše nebyl pravdivý, co se týče informací, které by měli čtenáři z takového článku získat.

        • Já z toho tanku byl primárně zklamaný. Nedal mi jediný důvod proč nelitovat peněz do něj vložených. Seriál jsem měl rád a mnohokrát viděl a v textu vypichoval nepřesnosti, které člověk vidí třeba až na druhé shlédnutí. To, že článek spousta lidí nepochopila, bohužel není můj problém.

          • Ale měl jsi zmínit tu posádku, viz. můj příspěvěk níže. Seriál jsem viděl už ve školce v 80. letech a jasně, není to dokument.:-)

          • Redbutcher: nejsem si jistý, jestli takhle velký a úspěšný web potřebuje trolla, který si v článcích vybíjí svoje frustrace a herní neúspěchy. A který má v patách dalšího trolla z redakce, který mu přizvukuje jako správný nohsled při každém komentáři…

          • Já si tu překvapivě frustrace nevybijim. Nemám to zapotřebí. Je milé jak jednou člověk udělá článek ve kterém nesouhlasí s něčím a každej expert se musí vyjádřit a chytnout hysterii.
            To že někdo se mnou bezmezně souhlasil neznamená že je z redakce.

          • Je zajímavé TheButchere, že nikdy nezareaguješ na konstruktivní kritiku, ale jen na příspěvky, které Tě napadají. I když to taky chápu. Jenom na obranu __Taz_, se kterým taky mimochodem v tomhle nesouhlasím, nemyslel Thorisina……….

  4. A fakt, že si tu někdo vesele maže negativní komentáře, to už je vrchol.

  5. “…Díky tomu se stalo, že se na východní frontu dostaly Shermany, které zde získaly přezdívku krabička od sirek, kvůli problémovým motorům a také kvůli výše uvedené Matildě IV. Na tu se v tomto článku primárně zaměřím…”

    Takže… chápu správně, že Matilda nějakým způsobem přiměla rusy řikat Shermanům “Krabička od sirek”…?

    Je to jen kostrbatá formulace, nebo fakt hodně kostrbatá formulace?

    • stejně tak formulace “Ti si u těchto tanků stěžovali na malou mobilitu, problémový kanón, který neměl potřebnou penetraci a použitelnou explozivní munici” zní, jako by si rusové stěžovali na to, že Matilda má použitelnou HE munici. Hned pod tím je hovadina překládat “Glavnoye Artilleriskoye Upravleniye” do angličtiny – když už tak do češtiny – já to sice přečtu a pocopím, ale je to blbost.

      To jen tak, aby se tu nerýpalo jen do autorova odporu k Rudlíkovi (stejně po tom shitfestu pod jeho recenzí na Rudlu je tahle poznámka v perexu evidentní trolling 😀 )…

      Navíc Garrth tuším tuhle zmínil, že ocení zpětnou vazbu na korektora, který evidentně v poslední době jen projíždí články automatickou kontrolou pravopisu v MS Word.

    • Hlavně si rusové vyžádali Shermany s dieslovým motorem, kvůli zásobování, protože jejich tanky měly taky diesly. Prvních několik desítek až stovek kusů mělo sice benzínové motory a rády hořely, ale autor asi čerpal z tohoto článku “Britské pěchotní tanky Matilda Mk.IIA prý byly „hořlavé jako krabička zápalek.”” Je ale pravda, že Shermany používané západnímy spojenci měli benzínové motory a posádky na překčtily na “Ronsony”, podle zapalovačů. Stačí škrtnou a hoří.:-)

      • Nechci se hádat,ale pokud u T-34-85 a obdob ruských tanků této série znáš rozvržení vybavení v tanku tak i zkušený odstřelovač byl schopen s nízší pravděpodobností T-34 vyřadit z provozu.Tyto infprmace mám z dostupné literatury a týká se umístění většiny přídavných palivových nádrží , které byli připevněny nad boky tanku.Tudíž motor se nacházel i s chlazením pod nádržema a rozumný člověk si od toho odvodí závěr.I nafta hoří,sice hůř,ale taky dobře.
        Další zásoba paliva byla těsně nad podlahou tanku takže stačilo T-34 trefit z boku a výsledek byl stejný.Neříkám že to byl špatná tank,ale kvalitou zpracování se velice pro hromadnou výrobu podobal shermanu v mnoha ohledech..
        Opět chci poznamenat jde o názor a dobové záznamy které mohu doložit.

        • Já tam píši něco o T-34-85??????? Jenom mimochodem. To nebyly přídavné nádže, pouze sudy s naftou na doplnění nárží. Toho, že hoří nafta jsem si vědom, ale díky za informaci. Tím s Tebou končím diskuzi, nechci, aby se to zvrhlo jako pod článkem o Rudym. Měj se.

          • Ne já se taky nechci hádat jen říkám,že je rozdíl mezi naftovým a benzínovým motorem, u tanku je to jasná výhoda podle druhu fronty pro naftový,má nižší pravděpodobnost hoření,ale jen v řádu procent.není drahý na zpracování a asi ve všech ostatních ohledech lepší,ale to nic nemění na tom,že prostě HOŘÍ
            Jinak pro srovnání ovladatelnosti byli T-34 a Sherman schodné,protože je musely řídit taky většinou stejní lidé,sedláci a dělníci….takže výroba a využití byli stejné to je bez hádek

            🙂

          • Asi čerpáš jen z WoT statistik, podíváš se na motory kde je napsáno že benzínový motor má 20% na hoření a naftový 12%. Rozdíl v řádu procent.
            Je rozdíl mezi hořením a zapálením.
            Nafta i benzín hoří moc dobře (proto se používají do spalovacích motorů, ale benzín se MNOHEM více odpařuje, tudíž je MNOHEM snazší ho zapálit.
            například zde:
            Velmi důležitý byl výběr vhodné pohonné jednotky, která musela být co nejkompaktnější a přitom dostatečně výkonná. Vedli se spory o to zda použít benzínový nebo dieselový agregát. Traduje se historka, podle které Koškinův spolupracovník N. A. Kučerenko vyřešil tento spor tím, že sezval všechny diskutující na tovární dvůr kam nechal přinést vědro benzínu a vědro nafty. Potom vzal zapálenou pochodeň a přiložil ji nejprve k benzínu, který samozřejmě okamžitě vzplál. Pochodeň ponořená do vědra nafty však zhasla. Tím mělo být rozhodnuto. Zda se tato scéna skutečně odehrála je otázkou. Každopádně snížit náchylnost tanků k vzplanutí po zásahu motoru byl úkol, který si konstruktéři vytkli po zkušenostech ze španělské občanské války. Cestou ke splnění tohoto úkolu byl jednoznačně dieselový motor.
            zdroj:
            http://www.panzernet.net/tankist/stranky/tanky/t34.php

          • bykop
            Ale vždyť to říkám.Jde jen o to co víš o konstrukci tanku.Mimochodem palivová nádrž ať benzínová nebo naftová v úrovni podlahy??? To asi něco značí…Zkus si srovnat boční pancíř T-34 s předním.Problém je ten že u bočního pancíře nehraje roli úhel náklonu,protože v oblasti kol a pásů obvykle není pancíř moc silný…A co to značí???
            Tady je uvedené zničení několika T-34 díky přídavným nádržím…
            http://www.databazeknih.cz/knihy/na-musce-lovce-180969

  6. Přesně tak naftový motor je mnohem méně náchylný k hoření protože za a) neobsahuje žádný zbytečný zdroj jisker (magneto, rozdělovač, kabely…)
    B)nafta beztak od jiskry nechytí
    C)nafta není příliš těkavá takže nevyplní uzavřený prostor třaskavými výpary

    Dále je konstrukce naftového motoru podstatně dražší protože musí odolávat přibližně dvojnásobným kompresním tlakům a v principu funkce i detonačnímu spalování.

    A jelikož zapaluje detonačně může spolehlivě fungovat i pod vodou

  7. A málem jsem zapomněl že jeho základní přednost a sice že má podstatně menší měrnou spotřebu a je schopen spálit klidně i rostlinný olej nebo rozpuštěné sádlo…. a přednost vícepalivového motoru oceníte zejména v období nedostatku surovin…

  8. Během boje mají byt přídavné nádrže prázdné, slouží k tomu aby se doplnila hlavní nádrž po přesunu na bojiště.
    V případě nečekaného přepadu mohli být přítěží ale úleva v zásobování za to riziko stojí….

    • Proto později (těžké tanky tuším už od IS-2 mod. 1944, střední až od T-54) byly externí nádrže součástí palivového systému, aby se vždy vyprázdnily první a v boji už byly většinou na suchu.

      U T-34 se ještě musely přelévat ručně když se vnitřní nádrž vyjela, takže tam šance že v nich v době boje něco bude byla vyšší. Na druhou stranu se daly tuším z kabiny na dálku odhodit zatáhnutím lanka.

      Každopádně ale zásah vnějších nádrží většinou nebyl pro tank většinou fatální (nebo minimálně ne okamžitě, ono “chvíli” trvá, než hořící benzin vytvoří skrz 30mm plechu takový žár, aby poškodil něco uvnitř tanku, kor když ten požár je vzadu na delku motoru, daleko od prostoru posádky. Ne jak ve WoT kde hoří 2s a je v hajzlu rádio, 4s a schytá to muničák a po 6s je půlka HP v háji), a to ani u benzínu. Nafta se zapaluje blbě, ale benzín zase moc nedrží, takže ho většina steče na zem (kde dohoří relativně neškodně) a nenapáchá moc škod na tanku.

      Popravdě, “Ronson” se Shermanům neříkalo kvůli palivu, ale kvůli původnímu umístění (a typu) munice pro 75mm kanon, ve které hořel kordit na první škrtnutí a byla doslova všude kam jen může v boji dopadnout granát – zejména ve sponsonech nad blatníky a kolem dokola věže. Proto ostatně Sherman jako jeden z prvních tanků dostal mokré muniční sklady, kde při průstřelu zalila munici voda s glycerinem a deaktivovala tak náplň poškozených granátů.

  9. Externí nádrž by posádku asi neměla ohrozit, nádrže bývají po bocích aby většina paliva skončila na zemi a nafta ulpělá na povrchu vyhoří mnohem dříve nežli ovlivní vnitřek tanku. Problém vidím spíš v tom že by vzniklý plamen mohl natáhnout ventilátor chlazení a způsobit přehřátí motoru nebo možná i další škody neznám detailně konstrukci….

    • Zatáhl jsem do sporů o nádrže – sudy svého dědu, který s nimi jezdil na vojně a to jak s ruskými originály tak s těmi vyrobenými u nás. Vnější přídavné nádrže se skutečně daly odhodit na dálku a podle armádního předpisu se před zahájením boje měly vždy odhodit. Stejně se postupovalo i v případě náhlého zapojení do boje. Daly se odhodit i případně zapálené a třeba hořící nádrže. Nádrže byly dle něj umístěny na boku tak, aby pokud by byly prostřelené, případná hořící nafta stékala po pancíři dolů, kde nemohla tank ohrozit. Do motorového prostoru, kde by vlivem hořící nafty došlo k zapálení tanku, se nafta z vnějších přídavných nádrží prakticky nemohla dostat, zejména měl-li řidič v bojové pozici (zavřené) větrací žaluzie motoru. Pokud byly žaluzie zavřené musel řidič hlídat teplotu a čas od času vyvětrat motorový prostor. A ještě něco, na cvičení viděl i požár T-34-85 naší výroby, od prasklého přívodu nafty k motoru, žádný výbuch se nekonal, a posádka požár zlikvidovala sama.

  10. Zajímavé, detaily komentovat není třeba jen proto, že jsem se také zajímal o danou historii a chtěl se tady hádat. Také bych se k tomu “prdu” už nevracel. Byť měli nejlepšího štěkajícího radistu. Mimochodem v té době a TV nic jiného lepšího nebylo. Na mnohé z nás, pamatující toto plané informační období, WG marketing efektivně zacílil. Článek k Matildě respektive k její modifikaci je každopádně obohacující k poněkud slabšímu výkonu tohoto webu. Takže historická fakta i sem tam i nesmysly jsou alespoň něco. Děkuji za to.

  11. Mám pocit že nám na vojně rikali, že oheň nad motorovým prostorem může zapálit filtry sání a tím vyřadit motor z provozu. To samé se může stát když tank se rozjede na tzv. Zpětný chod. Prostě v kopci se zařazeným převodovým stupněm dopředu začne couvat. Motor se roztočí naopak a zplodiny místo do výfuku jdou do filtrů sání. Výsledkem je požár v motorovém prostoru.

    • Takže to prostě jen potvrzuje a podtrhuje mnou doložený článek,který tvrdí v podstatě to samé….
      Neboť Jestli se nepletu tak obdobně to bylo myšleno, jen jsem sám nenašel ta správná slova.Děkuji

      • Máš pravdu za předpokladu, že se hořící nafta dostala do motorového prostoru. U T-34 byly boční přídavné nádrže umístěny na šikmém pancíři právě proto, aby se toto nebezpečí minimalizovalo. Nafta při prostřelení stékala po pancíři dolů, navíc motorový prostor se v boji uzavíral žaluziemi. HLAVNĚ nádrže se před bojem VŽDY odhazovaly, tanky s nádržemi na boku v boji nebylo prakticky vidět, to je pouze ve filmech. Ostatně, kdo by ze sebe dobrovolně dělal pochodeň že? V boji byly k ničemu neboť nebyly propojeny s palivovou soustavou tanku. Pokud zůstaly na tanku, byly zpravidla prázdné, od nich požár už tolik nehrozil. Další viz. můj příspěvek výše.

        • Přečti si nejprve můj první příspěvek a dodatek v přiložené knize.Jak jsem zde již několikrát uváděl,stroje se lišily podle továrny kde byli vyrobeny a každá továrna díky různým strojům vyráběla T-34 jinak a proto se nemusely dvě T-34 ze dvou odlišných fabrik a ni tolik lišit ve vzhledu jako spíš v mkonstrukci kvůli rozdílným možnostem výrobního postupu a možnosti celkové výroby jednotlivých dílů.Tudíž ruské série 0 strojů které se měly vyrábět sloužily k rozložení a zpětnému složení a předělání plánů dle výrobních možností továrny.
          Netuším jestli pochopíš jak to myslím,ale ne každá ruská posádka měla úplný výcvik a několikadenní kurs traktoristy nebo řidiče auta asi vypadal trochu jinak než kurs pro frontového vojáka.O těchto otázkách se třeba díky Stalingradu a podobným událostech nebudu prostě vůbec bavit.Tam sjížděli tanky rovnou z linky a šli do boje hned s dělníky,což byla bez pochyby asi největší výhoda ruských tanků.Jednoduchost a blbuvzdornost.

Comments are closed.