Mnichov 1938, část 1.

10
Zdroj: http://www.armyweb.cz/kategorie/vojenska-historie

Znáte všichni pojem 1. republika? Jaké území jsme jako nový stát měli? Museli jsme bojovat i po utvoření našeho státu za naši celistvost?

Jak všichni dobře víte, vznik samostatné Československé republiky se datuje na 28. října 1918, kdy byla vyhlášena samostatnost nebo také nezávislost na Rakousko-Uhersku. Byla vyhlášena pětičlennou národní radou (Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, Alois Rašín, Vavro Šrobár a František Soukup). Tuto pětici můžete najít také pod pojmem „Muži 28. října“.

PrismaNásledující série článků bude zaměřena na již zmíněný Mnichov 1938, co k němu vedlo, jak probíhal, a jaké měl pro nás následky.

Do čela republiky byl jako president zvolen pan Tomáš Garrigue Masaryk, předsedou vlády se stal Karel Kramář, ministrem zahraničí Edvard Beneš a ministrem vojenství byl Milan Rastislav Štefánik.

Zdroj: http://www.3athlon.com/republique_tchecoslovaque/texty.htm
Zdroj: http://www.3athlon.com/republique_tchecoslovaque/texty.htm

Po vytvoření samotného Československa (jelikož jsme byli jeden celek, používáme množně číslo – pozn. red.) vše neprobíhalo samozřejmě hladce. Jelikož jsme byli součástí Rakousko-Uherska, nebyly žádné hranice mezi tehdejšími národnostmi, žádné jasné hranice. Na našem území tak bylo mnoho národnostních menšin, které tu zůstaly po vytvoření republiky.

Národnostní menšiny u nás byly Češi a Slováci, Maďaři, Poláci, Karpatorusíni a Němci. Němců bylo kolem 3 milionů, byli hlavně v pohraničních oblastech s Německem a Rakouskem.

Zdroj: https://is.muni.cz/el/1422/jaro2015/MP201Zk/um/web/pages/o-prvni-csr.html
Zdroj: https://is.muni.cz/el/1422/jaro2015/MP201Zk/um/web/pages/o-prvni-csr.html

V prvních letech naší republiky probíhali různé územní potyčky. Některé státy nechtěly uznat naše hranice a chtěly území, které bylo oficiálně uznáno jako území Československa. Polsko si například nárokovalo Těšínsko, a v tomto případě dokonce musela zasáhnout československá armáda. Výsledkem tohoto sporu bylo, že se Těšínsko rozdělilo mezi Polsko a Československo. Další ozbrojený střet byl o Podkarpatskou Rus (byla průmyslově velmi zaostalá). Tu si nárokovala tehdejší Ukrajinská lidová republika. Střet řešili českoslovenští legionáři. V obou těchto případech nám pomáhala rumunská armáda. Zajímavostí u sporu o Podkarpatskou Rus je to, že vůbec nesousedila s tehdejší Ukrajinou.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/historie_12
Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/historie_12

Samozřejmě ani velmi početná německá menšina na sebe nenechala čekat. Hned při vzniku státu vytvořila čtyři samostatné provincie, které se pokusily o odtržení. Tento pokus nebyl úspěšný, protože Československo mělo plnou podporu vítězných mocností z první světové války, hlavně Francie.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/historie_12
Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/historie_12

Proč se Němci chtěli od nás odtrhnout? Vysvětlení můžeme najít v národnosti samotné. Příkladem pro toto vysvětlení může být 700 tisícová maďarská menšina, která byla na jihu Slovenska. Obě dvě menšiny se necítily být rovnocennou součástí republiky. Maďarská menšina, která byla na území jiného státu. Proto také vznikaly tyto ozbrojené střety a situace, které „mohli ohrozit“ celistvost státu.

PrismaTyto spory jsou zde uvedeny z důvodu, protože se tyto území při Mnichovském diktátu „přivlastnily“ jiné státy.

Za zmínku určitě stojí ekonomická stránka republiky. Naše ekonomika byla 10. nejsilnější ekonomikou světa. Byli jsme někdy označováni za „průmyslové srdce Evropy“, protože už před první světovou válkou byla soustředěna většina průmyslu do tehdejšího Rakouska-Uherska. A to byl také nejspíše jeden z důvodů, proč chtělo Německo zabrat naše území.

Mnichov 1938, část 1.
Ohodnoťte tento článek!
4.28 (85.56%) 18 hlas/ů

10 KOMENTÁŘŮ

  1. tento čl. je sice povrchní, ale poukazuje jak se rodila naše republika, upozornění pro mld. ročníky- na mapce č.1. je kraaaaaasně vidět etnické složení a také kudy vedla hranice u Ostravy s Něneckem, na to sem dojel na učňáku v dějepise, jo a měli jsme se braaaaanit

      • Bohužel takovéto články je třeba dělat důsledně a velmi kvalitně.
        Např. ano, ukrajina s rusí sice nesousedila, ale ukrajina vznikala stejně jako polsko a rusko sérií konfliktů a zvlášť ožehavá byla oblast lvova (široce, ne jen město),hned vedle rusi.
        Taky je potřeba u toho hodně přemýšlet, protože historii už psalo několik vítězů, kteří si to tak či onak přibarvili a ještě tady zbývá skutečná pravda.
        Nezlobte se, ale takový článek by mohl vyvolat hádky a v nejhorším by se na tento web mohlo dost lidí naštvat.Tohle je článek pro stránku zaměřenou na dějiny, váš rámec to asi trochu přesahuje ( bez urážky kluci, jinak tady děláte práci dobře 😉 )

  2. Týmto opätovne zdravím české občianské združenia ktoré vykradli slovenské bunkre(staré delá, lafety, vnútorné vybavenie atď.) a z týchto veci si zrekonštruovali svoje bunkre a veci odmietajú vrátiť z odôvodnením, že už sú tieto veci nainštalované a nedá sa to…

    • Kdyby se vybavení z Bratislavského úseku neodvezlo do Čech, tak skončí pravděpodobně velká část ve šrotě a proměněná na pár kusu krabicového vína. Na Slovensku můžete brečet pouze nad svou neschopností se o objekty řádně postarat. A jaké děla jsou na mysli? Objekty byly po opuštění armádou komplet odzbrojené…. to si vážně může někdo myslet, že by armáda nechala v objektech nějakou zbraň? Je vidět, že o problematice předválečného opevnění a jeho využití moc nevíš.

      A když už brečíš nad „rozkradením“ Bratislavských objektů, viděl si někdy to co se opravuje u nás??? Na http://www.opevneni.cz se koukni třeba na T-S 19, T-S 1a, N-S 62b, K-S 38 aby si viděl, z čeho se tady rokonstruuje. Bratislavský usek je náš úplně nejzachovalejší – nejsou vytrhány zvony, střílny…. pouze poválečná přestavba. Co by za to bunkráci na severní hranici dali, kdyby mohli rekonstuovat z tohodle stavu.

      Ano, vybavení z Bratislavských objektů je u nás na opevnění, ale koukni se kde… Na jak perfektně zrekonstruovaných objektech, když se podíváš třeba na vaši B-S 8, tak to neni rekonstrukce, ale výsměch…. Zatím kolegové ze Slovenska umí akorát brečet nad tim, jak jim skoro nic nezůstalo, ale aby se radši do něčeho pořádného pustili, to ne…. A přitom maji v rukou perfektně dochovalé objekty….

  3. „Byli jsme někdy označováni za „průmyslové srdce Evropy“, protože už před první světovou válkou byla soustředěna většina průmyslu do tehdejšího Rakouska-Uherska.“

    Dovolím si nesúhlasiť a oponovať, že pred prvou svetovou bolo európske hospodárstvo sústredené najmä v Nemecku (ktoré bolo po USA hospodársky najvyspelejšie) ale rozhodne nie v Rakúsko-Uhorsku.
    Akoby aj mohol byť priemysel sústredený do R-A, keď malo veľké problémy nielen ohľadom ekonomickej zaostalosti ale taktiež ohľadom zastaraného a komplikovaného politického zriadenia a nevyriešenej národnostnej otázky?

    Predpokladám, že autor chcel napísať, že Česká časť bola najvyspelejšia časť R-A a potom po vojne, že ČSR bola 10. najvyspelejším štátom a preto nás potom chceli zabrať nemci.
    Samozrejme, ako „priemyslové srdce európy“ sme označovaný boli. Ale je potrebné zdôrazniť, že až po vojne.

  4. Odstaveček „Proč se Němci chtěli utrhnout“ je stylisticky podivnej… Nic ve zlým, ale přijde mi to jako nějakej domácí úkol středoškoláka na dějepise… :/

  5. Určitě pokračuj!

    Jinak bylo celkem jasné, že se chtějí Němci odtrhnout, protože neměli stejné postavení. Navíc jich bylo hned po Češích (pozn. jetli špatně vyskloňované tak se omlouvám) hned nejvíce. I Slováků bylo méně….

    Pokud někdo by chtěl oponovat tím, že měli stejné postavení jako „každej“. Tak uvedu příklad jaká tu byla nerovnoprávnost vůči velmi početním menšinám.
    Němci, Rusíni, Maďaři a Slováci (pozn. u Slováků to bylo jen dočasně) nemohli jak do politiky, tak do četnictva a dalších „hlavních“ povolání.
    Němců, se to pochopitelně nelíbilo, protože nemohli zasahovat do politiky.
    Rusíni – většina mužů bojovalo v československých legiích, když po skončení 1.sv. války chtěli do četnictva nebo chtěli být vojáci tak nemohli.
    Maďaři – podobně jako Němci
    Slováci – kapitola sama o sobě, ale jednoduše po válce bylo Slovensko pouhé zemědělské území, protože ještě několik let na Slovensku nebyl ani jeden vysokoškolák

Comments are closed.