Tankové eso: Ion S. Dumitru

14

Ion S. Dumitru bol jedným z najvýznamnejších rumunských tankových es, ktoré bojovali v druhej svetovej vojne.

Narodil sa 1.3.1921 v Robanesti-Dolj. Po absolvovaní vojenských škôl sa uchádzal o miesto v prvom tankovom pluku, ktorý bol v procese obnovy po bojoch v Stalingrade. Jeho žiadosť bola úspešná a pripojil sa k tankistom.

1. tankový pluk sa dostal do bojov proti sovietskym vojskám pri Scobalteni. Po 10 hodinách boli na oboch stranách vysoké straty, bolo zničených 60 sovietskych a 20 rumunských tankov. Sovieti sa po strate niekoľkých ťažkých tankov IS rozhodli ustúpiť. Sovietska armáda sa nevzdala a povolala do akcie lietadlá, ktoré zhodili na bojisko dymovnice. Tankový pluk bol rozostavený po oboch stranách diaľnice, sovietske tanky zaútočili, ale Rumuni kvôli nebezpečenstvu zasiahnutia vlastných strojov nestrieľali. Počas tejto akcie bol znehybnený tank Ion S. Dumitru, ktorý potom musel použiť iný stroj z jednotky.

Rumuni dostali rozkaz ustúpiť až k dedine Boghicea, kde sa nachádzala batéria 150 mm delostrelectva. Tanky zaujali obranné postavenie. Čoskoro sa objavila rumunská pechota, ktorú nasledovali sovietske jednotky. Tanky a delostrelectvo zahájili paľbu a podarilo sa im spôsobiť Sovietom ťažké straty. Jednotky pokračovali v presune a zastavili sa pri dedine Sabaoani, ktorá bola chránená protitankovou priekopou. Na ďalší deň posilnili obranu aj 4 nemecké protitankové delá ráže 75 mm. Dumitru nariadil jeho mužom aby strieľali na útočiace sovietske vojská len na jeho povel, jeho cieľom bolo šetriť muníciu. Spolu s protitankovými delami sa im pri sovietskom útoku podarilo zničiť 22 tankov. Je pravdepodobné, že niektorý z nich zničil aj Dumitru.

Na ďalší deň, 24. augusta (srpna) sa stretli s nemeckými jednotkami, pričom zistili, že Rumunsko vyhlásilo prímerie. Po tomto sa začala spolupráca so sovietskymi vojskami. V marci (březnu) 1945 boli vyslaní na Slovensko k sovietskej 27. obrnenej brigáde. 26. marca (března) začala operácia prechodom rieky Hron. Dumitruho čata postupovala veľmi rýchlo, podarilo sa im zničiť 6 protitankových diel a zaistiť batériu nemeckého 150 mm delostrelectva. Útok zastavila až čata ťažkých tankov Tiger. O dva dni neskôr zničil Ion S. Dumitru stroje Pz IV a StuG, SPW 250 a dve protitankové delá.

Ion S Dumitru so sovietskymi vojskami sa postupne prebojovali územím Slovenska až do Rakúska. Jeho jednotke sa tu podarilo niekoľko ďalších zničení nemeckej techniky. Pri bojoch bol ranený a tu sa pre neho vojna skončila. Po zotavení sa venoval najmä administratívnym prácam. Za svoje výkony dostal aj najvyššie rumunské vyznamenanie. V armáde zostal Ion S. Dumitru až do roku 1953 ako tankový inštruktor.

Vo World of Tanks

dumitru

Ak chcete získať Dumitruovu medailu v hre, je potrebné zničiť tri nepriateľské samohybné delá v jednej náhodnej bitke. Musíte pri tom použiť tank alebo stíhač tankov.

WittmanSVK: Je veľmi zaujímavé, že Dumitru stihol za tak krátky čas okúsiť obe bojujúce strany. Na každej z nich sa mu navyše podarilo dosiahnuť úspech. Klobúk dole pred ďalším tankovým esom. 🙂

Zdroje:
Tankové eso: Ion S. Dumitru
Ohodnoťte tento článek!
4.36 (87.14%) 14 hlas/ů

14 KOMENTÁŘŮ

  1. Článek pěkný, ale jednou zrádce navždy zrádce, rusáci ho nepopravili jenom proto že potřebovali maso na dobytí německa a mohli ušetřit trochu svých.

    • Díky za vymazání odkazu, tak tento článek na War Thunder již měli před 2 roky a byl historicky správně, takže redakce zase něco jen opsala a ještě s chybami resp. není to přesné. Tak to zase můžete vymazat, jako už jednou 😛

    • to hacker: A na to že byl zrádce jsi přišel kde? To co píšeš je naprostý nesmysl který jen dokazuje že neznáš význam slova zrádce.

      • A víš že znám:” Zrada je záměrné a druhou stranou nečekané porušení závazku, povinnosti, očekávání, slibu a podobně, zvlášť směřuje-li toto jednání proti někomu, komu je člověk povinován loajalitou. Člověk, který se dopustil zrady, je zrádce.” za mně Rumuni, Maďaři, Slováci a jim podobní kolaboranti když jim bylo jasné, že to jde s jejich moci pány rychle z kopce najednou otočili vyhýbkou – a zradili podruhé 😛

        • A on někoho zradil? Kde jsi to sebral? Mě by to strašně zajímalo, já to nikde nenašel. 🙂
          PS: Definice zrady a zrádce dokonalá, ještě, že máme wiki. Vlastními slovy by to nešlo?

        • To že vláda tvé vlasti změní politiku ještě nedělá z občana (vojáka) zrádce. A dokonce v některých případech ani z té vlády. Rumuni byli do spojenectví s Hitlerem dohnáni Stalinem, který jim zabral část Bukoviny a měl ještě další požadavky. A Hitler nechtěl přijít o svůj téměř jediný zdroj ropy, tak v podstatě vnutil Rumunům “vojenskou spolupráci”, což mimo jiné znamenalo že museli pomáhat s bojem proti bolševikům. A když se Stalin blížil k hranicím nezbývalo než se k němu přidat jako spojenec, nebo se stát dalším šťastným státem SSSR. Prašť jako uhoď by si člověk řekl, ale lepší být “spojenec” než kolonie, toť můj názor.

          • Neboj historie mi něco říká jak dohoda/smlouva Molotov-Ribbentrop i tzv. moskevský protokol z 9. února 1929, kterým se tehdejší stalinské Rusko připojilo k Briand-Kelloggově paktu o zřeknutí se války pro řešení mezinárodních sporů ( to se hodilo rumunům kvůli r.18 kdy si od rusáku vzali Beasarábii), také o Německo-polském paktu o neútočení tzv.Pakt Piłsudski-Hitler (m.j. nemám rád PL protože nás dvakrát bezdůvodně napadli v r.39 a r.68) a přesto se úplně nezaprodali a bojovali za což mají palec nahoru. Pokud jsme u těch Rumunů mně nevadí, že bojovali s Wermachtem proti Rusákům, kteří je ve r.40 “okupovali”, ale to, že se přidali ke svému úhlavnímu nepříteli a bojovali proti Němcům (což sice taky nebyl zrovna dobrý spojenec) ale podle mně to je zrada, vychcanost, je jedno jak se to pojmenuje a tuhle vychcanost dělali v té době vlády, ano vojáci “jen plnili rozkazy” za rozkaz se dá skoro všechno schovat, ale to by jsme byli až u Norimberského procesu.

  2. Pěknej převlíkač kabátů. Zrovna jako naši východní sousedé

    • Žádný převlíkač kabátů, jen plnil rozkazy tak, jak je voják plnit má. Nic víc, nic míň. Pro mladší ročníky, rozkaz je rozkaz, ten se pouze plní, o něm se nepřemýšlí, o něm se nepochybuje, ani kdyby byl pro vojáka ten poslední. Díky tomu se vyhrávají, nebo prohrávají války.

Comments are closed.