Richard Garriot de Cayeux, Lord British, General British. To jsou jména, pod kterými můžete znát jednoho z nejslavnějších herních vývojářů a vizionářů. I lidé, kteří nikdy nehráli žádnou jeho hru o něm již určitě slyšeli. Garriot totiž provádí spoustu vylomenin i mimo herní průmysl. Znáte snad jiného vývojáře, který by se podíval mimo planetu Zemi? Ale pojďme se s tímto otcem slavné série Ultima seznámit pěkně od začátku.

Narodil se 4. července 1961 v anglickém Cambridge, ale oba rodiče byli Američané a od dvou měsíců Richard v USA i vyrůstal. Budoucí cesta do vesmíru Garriota nejspíše nenapadla jen tak z ničeho nic. Jeho otec je totiž americký astronaut Owen K. Garriot, který během dvou výprav v letech 1973 (mise Skylab 3) a 1983 (mise STS-9, šestý let raketoplánu Columbia, toho jak v roce 2003 při návratu ze své 28. mise shořel v atmosféře a zahynulo v něm 7 členů posádky) strávil mimo Zemi celkem 69 dní, 18 hodin a 56 minut.

imagesAle nepředbíhejme, vesmír ještě počká. Garriot si nejdřív na svůj výlet musel získat patřičný kapitál a renomé. A k tomu se odrazil v roce 1975, kdy ve svém prvním ročníku na střední škole Clear Creek přišel prvně do styku s počítači. Škola mu byla schopná nabídnout pouze půlroční kurz jazyka BASIC, což bylo pochopitelně Richardovi málo. Jako zapálený fanoušek Pána Prstenů a Dungeons & Dragons snil o tom, že si naprogramuje své vlastní fantasy dobrodružství. A také se mu to povedlo. Dostal přístup k veškerým školním zdrojům a jak později odhadoval v jednom rozhovoru, během středoškolské docházky naprogramoval kolem 28 her. Jeho rodičům bylo jasné, že má Richard talent, takže ho přihlásili na sedmitýdenní počítačový kemp, který pořádala univerzita v Oklahomě. Tam se seznámil se spoustou podobně nadšených mladých lidí a také zde vznikla jeho slavná přezdívka. Zásadně totiž na pozdrav “Hi” odpovídal způsobným “Hello” a kvůli tomu mu brzy všichni začali říkat British, i když byl jinak jeho přízvuk čistě americký.

Od Akalabethu po Ultimu

Garriotovy první vývojářské pokusy vznikaly na terminálech Teletype. Veškerý kód byl zaznamenán na papírových páskách a na nějaké zobrazovací zařízení mohl Richard zapomenout. Veškerý výstup byl opět text vytištěný na pásce. O to větší pak bylo jeho nadšení, když se v létě 1979 na brigádě v obchodě dostal do styku s počítači od firmy Apple. Samozřejmě toho využil a na počítači Apple II (nejdřív využíval školní, pak přesvědčil otce, aby mu pořídil vlastní) naprogramoval svoji první veřejně prodávanou hru, Akalabeth: World of Doom. Garriot na vlastní náklady (údajně něco okolo 200 dolarů) vytisknul manuály, obaly s motivem, který nakreslila jeho matka a prodával hru v obchodě, kde pracoval. Po pár desítkách prodaných kopií se jedna z nich dostala ke společnosti California Pacific a zřejmě měla úspěch, protože její zástupci s Garriotem podepsali smlouvu. Akalabeth, který bývá považován vůbec za první počítačové RPG, nakonec prodal více než 30 tisíc kusů a z každého z nich měl Richard 5 dolarů. Tento úspěch mu dodal odvahu a hlavně prostředky na práci na další hře.

A tou je samozřejmě slavná Ultima. S California Pacific za zády přistupoval Garriot k vývoji již o něco profesionálněji, než tomu bylo u Akalabethu a se vším mu navíc pomáhal jeho kamarád Ken W. Arnold. I tak ale veškeré práce na Ultimě probíhaly souběžně s běžnou školní docházkou na University of Texas. Na pultech obchodů se Ultima nakonec objevila v červnu 1981 na platformu Apple II. O rok později si svoji cestu našla i na Atari 8-bit a až v letech 86 a 87 se dočkaly C64 a osobní počítače s MS-DOS (tam už se objevil remake, ne původní verze).

Ultimy, kam se podíváš 

Ultima je známá zejména jako začátek proslulé série, i když technicky je vlastně první hrou ze série již Akalabath. Hráč se dostává do fantasy světa jménem Sosaria a musí svrhnout vládu zlého kouzelníka Mondaina. Ale nejznámější postavou celé hry je bezesporu Lord British, panovník provincie Brittania. Není to nikdo jiný, než sám Richard Garriot, který se s touto postavou sžil natolik, že její jméno začal využívat jako svoji přezdívku a občas si vypůjčil i fantasy image s hábitem a korunou na hlavě.

Úspěch si ale žádal i své oběti. Jednou z nich se stalo Richardovo studium, protože po vydání první hry opustil univerzitu a začal se věnovat vývoji naplno. A bylo to znát. Společně se svým bratrem, otcem a Chuckem Buechem si Garriot založil studio Origin Systems, které později pod svými křídly uvítalo například Chrise Robertse s jeho sérií Wing Commander. Rok 1982 i 1983 přinesly po jednom novém dílu Ultimy a společně s rozvojem technických možností se zvětšoval i svět a zlepšovala grafika. Třetí díl byl jedním z prvních RPG, které nabídlo animované postavy a celkově se považuje za hru, která položila základy žánru a inspirovala se jí celá řada dalších klasik, jako Dragon Quest a Final Fantasy.

maxresdefault

To pravé “terno” ale přišlo o další dva roky později. V roce 1986 vyšel čtvrtý díl s podtitulem Quest of the Avatar a do dnešních dní se s ním táhne pověst jedno z nejlepších RPG všech dob. V roce 1996 dokonce v magazínu Computer Gaming World obsadila Ultima IV druhé místo v žebříčku nejlepších PC her všech dob a samotný Lord British má údajně tento díl ze všech nejraději.

Ultima-UnderworldNásledující léta se nesla ve znamení dalších a dalších dílů, které přinášely větší či menší změny v grafice, hratelnosti, nebo celkovém pojetí hry. U šestého dílu se k sérii nachomýtla další velmi známá postava videoherního průmyslu, Warren Spector. Pozdější výrazné jméno ze studia Looking Glass, jehož další člen Paul Neurath se společně se Spectorem a Garriotem podílel na jedné malé odbočce v ultimácké sérii. Ta nese jméno Ultima Underworld, světlo světa spatřily dva díly a hlavní změnou oproti běžným Ultima hrám je pohled z první osoby v 3D prostoru.

Zabili Britishe, parchanti! 

Ani pokusy s jinou perspektivou ale nedosáhly takového věhlasu, jako převedení světa Ultimy do podoby MMORPG. Garriot už dlouho snil o společném světě, ve kterém se budou potkávat stovky hráčů a každý z nich bude mít možnost se podílet na jeho chodu. Hlavní tým, který měl UO na starosti, fungoval ve složení Garriott, Starr Long, Rick Delashmit, Scott Phillips a Raph Koster. Projekt byl představen v roce 1995 a brzy začala fáze alfa
testování, do které se zapojilo kolem 3 tisíc hráčů. Mnozí si však ještě tolik neuvědomovali, jakou svobodu a moc vlastně v této hře dostávají do ruky.

maxresdefault-2

Naplno se to ukázalo až v beta testu, přesněji řečeno 9.9. 1997. V ten den totiž došlo k té věhlasné události, která celou Ultimu Online pořádně proslavila a stala se oblíbenou historkou mnoha hráčů. Při zátěžovém testu na chvíli spadl herní server a postavě Lorda Britishe (za kterou samozřejmě hrál samotný Garriot) se nedopatřením neobnovil status nezranitelnosti. Využil toho hráč s přezdívkou Rainz a pomocí kouzla Fire Field Lorda Britishe zavraždil. To samozřejmě způsobilo obrovský poprask a Rainz si za svůj troufalý čin vysloužil ban. Oficiální důvod? Využívání chyb ve hře ve svůj prospěch, místo toho, aby je nahlásil vývojářům. Server MMOcrunch později celý incident vyhlásil jako nejslavnější moment v historii všech MMORPG. Celý beta test pak skončil stylově. Vývojáři vypustili do světa démony, kteří pozabíjeli všechny hráče.

Destination Games a Portalarium

Ultima Online se po spuštění samozřejmě dočkala obrovského úspěchu, ale pro Origin Systems i samotného Garriota to byl začátek konce u kormidla této série. Od roku 1992 totiž firma Origin Systems patřila pod křídla EA. Tento vydavatelský kolos rozhodl, že Origin dokončí Ultimu IX a pak už se bude zaměřovat pouze na online tituly. Nicméne Ultima IX nesplnila očekávání. Následné zrušení dalších projektů ve vývoji (Privateer Online, Harry Potter Online) donutilo Richarda Garriota k odchodu a v roce 2000 si on a Starr Long založili nové studio, Destination Games. Po vypršení dohody o “neútočení” mezi EA a Garriotem si Destination Games vyjednali partnerství s jihokorejským gigantem NCSOFT a dostali na starost provoz a správu oblíbeného Lineage. To ale bylo Garriotovi samozřejmě málo, měl ambice na vlastní projekt. Tím se v roce 2007 stala Tabula Rasa. Velmi ambiciózní sci-fi MMORPG ale nedokázalo generovat takové množství peněz, aby se udrželo naživu, takže v únoru 2009 došlo k uzavření serverů. Řada hráčů však na Tabula Rasu vzpomíná jen v tom nejlepším a hra si udržuje kultovní status dodnes.

V současné době probíhá Garriotův další pokus o návrat na MMORPG scénu. Titul Shroud of the Avatar: Forsaken Virtues z dílny jeho nového studia Portalarium je od ledna letošního roku k dispozici na Steamu v předběžném přístupu, ale dosavadní reakce hráčů jsou spíše rozpačité.

Garriot dobrodruh, vizionář a hradní pán 

Většina vývojářů je známa hlavně díky svému dílu, u Garriota je to však všechno trochu jinak. Určitě se najde víc lidí, kteří ví o jeho “volnočasových” aktivitách než těch, kteří mají přímé zkušenosti s Ultimou nebo jinou jeho hrou. Garriot je totiž člověkem, který si chce plnit sny a neohroženě za tím jde. Jeden z největších byl podívat se do vesmíru, jako jeho otec a právě prodej Origin Systems do rukou EA mu to měl do velké míry umožnit. Ale po splasknutí internetové bubliny (doba rozkvětu investic do internetových firem, které ale neměly promyšlené obchodní modely a kolem roku 2001 jejich akcie rychle ztrácely hodnotu) najednou o velkou část peněz přišel a musel své “objednané” místo v letu do vesmíru prodat. Jeho následný návrat k tvorbě her byl motivovaný právě touhou vydělat si peníze na novou cestu.

20174593428_1

Tentokrát ho ale zradilo zdraví. Při lékařské prohlídce mu byl nalezen nezhoubný nádor na ledvinách, který by ale při rychlé změně tlaku spojené s cestou na oběžnou dráhu mohl prasknout a způsobit závažné vnitřní krvácení. Garriot měl na výběr. Buď se vzdát značné částky, kterou již zaplatil jako nevratnou zálohu, nebo jít na riskantní operaci a nádor si nechat odstranit. Zvolil operaci a jako památka mu zůstala 16 cm dlouhá jizva. Po ročním výcviku v Rusku bylo jasno. Richard Garriot se 12. října 2008 podívá na vesmírnou stanici ISS a to vše na vlastní náklady. Celkem ho tenhle výlet stál kolem 30 milionů dolarů. Stal se tak prvním potomkem amerického astronauta, který šel ve šlépějích svého otce a taktéž opustil planetu Zemi. 24. října 2009 posádka ISS Expedition 17 i s Garriotem v pořádku přistála a Richardovi se zkušenost se stavem beztíže zalíbila natolik, že si v něm zařídil i svatbu. Ta proběhla při kontrolovaném pádu letadla Boeing 727-200 společnosti Zero Gravity Corp, kterou Garriot spoluzaložil a zabývá se právě simulací stavu beztíže.

14972906269_aa418ef06d_b

Tím však jeho obdivuhodné aktivity nekončí. Pozoruhodné je také jeho sídlo Britannia Manor. Když říká Lord British, tak by přece měl bydlet na hradě, že? To by nebyl Garriot, kdyby to nepojal po svém. Nechal si postavit rezidenci připomínající středověký hrad, samozřejmě včetně sysému tajných chodem, pastí a s bohatými sbírkami artefaktů, včetně několika dinosauřích kostí, rakve s lidskou kostrou, soupravy na lov upírů z 16. století a cihly z Velké čínské zdi. V roce 1997 se tuto pevnost pokoušel vykrást jeden zhrzený fanoušek, ale Garriot ho přistihl a za pomoci varovného výstřelu ze samopalu Uzi byl útočník zpacifikován. Po tom všem už asi nikoho nemůže přepkvapit, že si Garriot koupil třeba i přistávací modul Lunik 21 a vozítko Lunochod 2, které se však stále nachází na povrchu měsíce. Lunochod je stále funkční a používá se na zaměřování laserů, které pomáhají měřit vzdálenost mezi Zemí a Měsícem. A jelikož se během toho vozidlo stále pohybuje, nárokuje si Garriot vlastnická práva na území, kterým Lunochod projede. Stává se tak prvním soukromým vlastníkem pozemku mimo Zemi.

lunokhod-1

Kromě toho se Garriot zabývá také magickými triky, vytvořil si vlastní kartu do sběratelské hry Magic: The Gathering, zúčastnil se profesionálního boxerského zápasu jako trenér svého kamaráda Jesuse Cháveze, nazpíval backvokály na desce Shooter Jenningse a samozřejmě byl mnohokrát oceněn za svůj přínos hernímu průmyslu, získal titul Industry Legend na UK Develop Conference 2007, titul Game God magazínu PC Gamer v roce 1999 a je členem Síně slávy počítačového hraní. Celkem slušná kariéra, když si vzpomeneme, že to celé začalo půlročním kurzem BASICu.

Síň slávy herních vývojářů: Richard Garriot
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 3 hlas/ů

1 KOMENTÁŘ

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Přihlášení pomocí Wargaming.net ID