V minulém díle jsme opustili herní adaptace naší oblíbené filmové ságy v roce 1994, ale zatím vůbec nepřišla řeč na platformu pro mnohé nejoblíbenější. Tou je samozřejmě počítač, takže druhý díl bude takový malý Star Wars PC speciál her ke staré trilogii.

 

Wookie na D5!

Když se někoho zeptáte na úplně první Star Wars hru na osobní počítače, nejspíš se dočkáte různých odpovědí, ale jen malý počet z nich bude správný. Není se co divit, také bych si netipnul, že PC kariéra Hvězdných válek začne na šachovnici. Ale je to tak, Star Wars Chess (1993) pochází z dílny Software Toolworks a dostaly se na trh o měsíc dříve než X-Wing. Hráčům určitě zůstaly v paměti zábavné animace “soubojů” jednotlivých postav, hudební motivy doprovázející přesuny figurek a i samotný fakt, že se tady můžeme dívat, jak C-3PO zabíjí Boba Fetta, nebo dokonce Darth Vadera (ten samozřejmě představuje černou královnu). Zajímavé je, že Star Wars Chess obsahovaly i nestarwars mód, kdy šlo hrát s obyčejnými figurkami na 2D šachovnici a bez soubojových animací.

LucasArts a ti další

Ale teď už vážně. Jak jistě víte, LucasArts je vývojářská společnost založená a vlastněná samotným Georgem Lucasem. Její vznik se datuje do roku 1982, ale k tématu Star Wars se dostali až na začátku 90. let (hlavně kvůli prodeji Star Wars licence ještě před založením herní odnože Lucasova impéria). Jak jsme se dozvěděli minule, LucasArts měli prsty v Super Star Wars sérii na SNES, ale prvním opravdu jejich titulem nebylo nic menšího, než slavný simulátor ještě slavnější stíhačky X-Wing (1993). Hru dostal na starosti tým Totally Games pod vedením Lawrence Hollanda, který získal zkušenosti a ostruhy během vývoje leteckých simulátorů z druhé světové války. Jména jako Their Finest Hour nebo Secret Weapons of the Luftwaffe vám nejspíš budou povědomá.

X-Wing mapuje události těsně před a během prvního Star Wars filmu – A New Hope a kromě obrovského komerčního úspěchu přinesla i několik technických prvků, které v té době nebyly úplně obvyklé. V první řadě byl X-Wing jednou prvních her, které využívaly detailní polygonové 3D modely místo bitmapových spritů a zároveň tu byl poprvé mimo žánr adventur využit systém iMUSE, který se stará o hudební doprovod. Právě ten má na starosti dynamickou muziku, která se mění na základě dění ve hře. Samozřejmostí jsou MIDI verze slavných skladeb od Johna Williamse, ale i nové kousky, složené přímo pro hru.

A další vesmírné kočkování!

Ještě během roku 1993 vyšly pro X-Wing dva datadisky, Imperial Pursuit a B-Wing, ale to pravé pokračování přišlo až o rok později. TIE Fighter (1994) staví hráče na druhou stranu barikády, do kůže imperiálního pilota a existují lidé, kteří ho právě kvůli tomu odmítají hrát (naštěstí jich snad není moc). TIE Fighter samozřejmě velkou měrou vychází z původního X-Wingu, ale řada nových technických vychytávek, nový renderovací engine a hlavně několik úprav ve hratelnosti mu přineslo ještě lepší kritické ohlasy, než měl jeho předchůdce. Server IGN dokonce v roce 2009 zařadil TIE Fighter na třetí místo svého žebříčku 25 nejlepších PC her všech dob. Podobně jako u X-Wingu na sebe nenechal dlouho čekat ani datadisk, Defender of the Empire a o další rok později došlo ke znovuvydání hry na CD (původně vyšla na disketách) a při té příležitosti bylo doplněno další rozšíření, tentokrát s názvem Enemies of the Empire.

Až do této chvíle byly všechny Star Wars vesmírné simulátory zaměřeny na singleplayerový zážitek, to se ale změnilo s X-Wing vs. TIE Fighter (1997). Už spojení dvou slavných strojů v názvu napovídá, že se tady hráč může postavit na tu stranu, která je blíž jeho srdci a utkat se v bitvě až osmi živých hráčů. Hra nabízela i několik singleplayerových misí, ty však nebyly poslepované žádným příběhem (ten přineslo až rozšíření Balance of Power). Star-Wars X-Wing-AllianceTím pravým zakončením série ale byl až X-Wing: Alliance (1999), největší a nejvýpravnější díl. Příběh obchodnického klanu Azameenů, nástup do řad Rebelů, pilotování Millenium Falconu a podobných větší lodí, kde si můžete libovolně přepínat mezi jednotlivými rolemi na palubě a dokonce editor misí, na to vše řada hráčů dodnes se slzou v oku vzpomíná, stejně jako na zběsilé shánění joysticku, protože bez něj žádná hra X-Wing série hrát nešla. To bychom měli hry, které pod hlavičkou LucasArts stvořil Lawrence Holland a Totally Games, nicméně je vám asi jasné, že to nebylo to jediné, co Lucasovci na poli videoher v té době podnikali. A jak je dobrým zvykem, opět se z toho vyklubala jedna slavná série.

Střílet, musíme víc střílet

Ještě než si konečně představíme Kyla Katarna, bylo by asi vhodné zmínit vůbec první hru, za kterou stojí vlastní interní tým LucasArts. I když ono se jedná spíš o interaktivní film. Star Wars: Rebel Assault (1993) používal k vyprávění příběhu digitalizované záběry a muziku z filmů a v hratelné části se střídají stíhačkové pasáže (ty připomínaly on rail střílečky, nebo shoot em upy) a naskriptované střílení na zemi. Rebel Assault měl ve své době poměrně dobré ohlasy, ale spíše zásluhou parádní vizuální stránky. V roce 1995 vyšlo pokračování Rebel Assault 2: The Hidden Empire, které mapuje události po konci filmové ságy, ale ani to nějakou zásadnější díru do světa neudělalo. V recenzi na GameSpotu je známka 7.5 z 10 doprovázena komentářem “Rebel Assault II’s fine musical score, well-written script, and decent acting will be enough to satisfy those seeking a worthwhile multimedia “experience,” but the limited gameplay will most likely send hard-core gamers running back to Tie Fighter.”

Tu pravou pecku LucasArts vydali až dva roky poté. Star Wars: Dark Forces (1995) přivádí na scénu asi nejslavnější postavu Star Wars univerza, která vychází pouze z her. Ano, je jí již dříve zmíněný Kyle Katarn, žoldák, který ve službách Rebelů odhalí tajný projekt supervojáků Dark troopers, kteří mají Impériu pomoci definitivně rozprášit povstání. Dark Forces běží na Jedi enginu, který byl vyvinutý Rayem Greskem přímo v LucasArts, ale do velké míry vychází z Build enginu (znáte z Duke Nukem 3D) a po DF byl použit už jen v jedné hře – kovbojské střílečce Outlaws. Právě díky němu si mohli hráči v Dark Forces užít, v té době ještě ne moc běžné, členění levelů na více vertikálních úrovní (různé místnosti nad sebou a podobně, například v Doomu to ještě nešlo). Vývoj začal již v roce 1993 a hlavní inspirací byly fanouškovské modifikace Dooma, které přinesly několik levelů na Hvězdě smrti. Původně měl být hlavním hrdinou Luke Skywalker, ale autorský tým se posléze rozhodl, že by to zbytečně omezovalo příběhové možnosti a uvedli do Star Wars kánonu novou postavu, Kyla Katarna. Stigma klonu Doomu se s Dark Forces táhlo poměrně dlouho, ale po vydání hra sbírala samé nadšené recenze a dodnes je považována za jeden z těch top SW herních titulů.

Konečně světelný meč

Ještě větší všeobecné nadšení přinesl druhý díl. Jak celé jméno napovídá, ve Star Wars Jedi Knight: Dark Forces II (1997) se totiž Kyle Katarn stává v určité části hry rytířem jedi a samozřejmě dostává do ruky světelný meč. Dark Forces II přináší možnost přepínat mezi pohledy z první a třetí osoby, takže má hráč nad veškerým jediovským řáděním patřičný přehled. Samozřejmě je možné využívat i Sílu, nechybí škrcení protivníků, jejich odhazování a bonusové schopnosti pro světlou i temnou stranu Síly. Dokonce se tu objevil v té době ve střílečkách nevídaný jednoduchý RPG systém, který hráčům dovoloval vylepšovat si jednotlivé schopnosti. Dark Forces II si vydobily velké jméno i v multiplayerové komunitě. Světelné meče mohlo zkřížit až 32 hráčů v několika herních módech. Datadisk Mysteries of Sith právě na popularitu hry pro více hráčů bral velký ohled a přinesl mimo jiné 15 nových map. A co další dobrodružství Kyla Katarna? Ty si necháme na jindy.

Taktizování a Yoda

Star Wars na PC v 90’s samozřejmě nebyly jen ty dvě dominantní série, o kterých jsme se bavili doteď, vycházely i další hry. Některé známé, některé méně, některé z nich dokonce jsou Star Wars Monopoly (1997) a dost jich bylo na PC portováno z jiných platforem (o těch si povíme příště), ale za zmínku ale rozhodně stojí dvě hry. První z nich je Star Wars: Rebellion (1998), v UK vydané jako Star Wars: Supremacy. Oficiálně se řadí do žánru real time strategií, ale mnohem přesnější asi je ji zaškatulkovat jako 4X strategii (eXplore, eXpand, eXploit, and eXterminate) ve stylu Master of Orion). Hráč na mapě galaxie šoupe jednotky mezi známými oblastmi a planetami, to vše v roli rebelů nebo Impéria. V Rebellionu se samozřejmě vyskytuje celá řada známých postav, lodí, planet i jednotek, ale jinak má hráč poměrně volnou ruku a občas může dojít i k “popření” nějakých kanonických událostí, včetně smrti nebo přežití některých postav. Dokonce lze postavit i další Hvězdu smrti. Na papíře to zní zajímavě, ale dobové recenze byly trochu zdrženlivější. Dnes má hra na Metacritic od uživatelů pěknou známku 8.9 z 10, ale například od Gamespotu si ve své době vysloužila jen 4.5 z 10.

A čím to dnes uzavřít? Máme tu opravdovou lahůdku. Procedurálně generované Star Wars RPG, které vyšlo na PC a Game Boy Color. Možná už někdo tuší, že je řeč o Yoda Stories (1997). Děj se odehrává mezi 5. a 6. epizodou a Luke má za úkol na Dagobahu dokončit svůj výcvik u mistra Yody. Že to nemusí být zlé? Inu, podívejte se sami.

Ano, Luke nosí po celou hru R2-D2 v inventáři,hraje se to v okně, grafika je vážně takhle ošklivá po celou hru a svět s úkoly je sice pokaždé jiný a nově generovaný, ale sami víte, jak se to s kvalitou a zábavností podobně automaticky vytvořeného obsahu má dnes, natož pak v roce 97. Game Boy verze Yoda Stories si dokonce na IGN vynesla společně se hrou Evil Knievel nejhorší hodnocení ze všech Game Boy her co kdy vyšly. 2 z 10 a hezký komentář Like Phantom Menace proved, just because it’s Star Wars doesn’t mean it’s good.“.

A to je vše přátelé, uvidíme se zase příště a tentokrát už se pustíme i do prequelové trilogie.

Hvězdné válčení ve hrách aneb historie herních Star Wars – 2. část
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 7 hlas/ů