Vývoj válečné techniky (1. část)

8

Wargaming nabízí na výběr stroje z let 1902 až 1965. A v současné době má ve svých hrách 918 strojů. Počítám jak běžné stroje k vyzkoumání, tak i soutěžní a prémiové. Popsat je všechny by trvalo hezkou řádku let. Proto se budu zabývat pouze stroji reálnými ze sériové výroby, které se účastnily bojových operací.

Než se ale podíváme na stroje, které známe, musíme se vrátit k základům. A to velmi, velmi daleko do minulosti. Na nejstarší válečný stroj, který sloužil především k přepravě osob a materiálů. Mám na mysli loď, která se vyvinula z dřevěného voru nebo z vydlabaného kmenu stromu v obrněný kolos.

9401e73f36d0fd5f5286cbbc573494af

První válečné lodě byly konstruovány a použity v době faraonů. Tyto plavidla zatím nebyly vyzbrojeny žádným dělem, ale to se změnilo až o mnoho let později po vynálezu střelného prachu v Číně, který se pak rozšířil do muslimských a evropských zemí. Sílu těchto nových dělových lodí si na vlastní kůži vyzkoušeli Britové za dob Římských válek. Jedno dělo je ale malá palebná síla. A tak se přesouváme do kolonizačního období Ameriky, kdy se po mořích plavily obchodní nebo válečné lodě galeony. Tomuto druhu lodí se říkalo též řadové lodě, nikoliv proto, že by byly prosté, ale pro jejich uskupení děl v radě. Ty z největších dokázaly nést až sto kusů děl.

poi_1-1-1

Dostatečnou palebnou sílu bychom měli. Ale plachty, které daly lodi rychlost max. 9-10 kilometrů za hodinu není žádná sláva. Další velký převrat ve válečném námořnictví nastal až v roce 1765, kdy James Watt vynalezl parní stroj. Lodě byly osazeny kolesy na parní pohon a rychlost se tak zvýšila na 20 kilometrů za hodinu. S tímto nápadem však přišla nevýhoda manévrování a někdy ztráty rychlosti. Pokud se loď začala houpat, jedno z koles zabíralo méně, a loď se tak nedala dobře řídit. Problém byl vyřešen vynalezením lodního šroubu roku 1827 Josefem Resselem.

V roce 1861 přišla další revoluční novinka z dílny Johna Ericssona. Bylo nutné lodní trup posílit, jelikož neodolal palubním kanónům nepřátel a především mořským korýšům. Z tohoto důvodu byly lodě každých pár měsíců vytahovaný do suchého doku, kde se musely rekonstruovat. S tímto nápadem se životnost lodi zvýšila a údržba zjednodušila. V plánech pana Ericssona byla ještě jedna revoluční novinka a tou byla otočná dělová věž. Plán první pancéřové lodi s otočnou věží nesl název USS Monitor a loď byla spuštěna na vodu o rok později.

bm-monitor-h50954

Aby bylo možné tyto pomalé ale dobře obrněné lodě potopit, bylo zapotřebí vymyslet novu zbraň. Tato zbraň byla vynalezena a použita už ve středověku Arabem Hassane al Rammáhem. Kovová nádoba na plováku s raketovým pohonem.

b_scvk7veaawxih

Tato zbraň byla sice účinná proti dřevěným lodím, ale scházel jí dosah a přesnost. V roce 1866 pan Robert Whitehead tento nápad vylepšil.  A nabídl dva prototypy, které poháněl stlačený vzduch. Zájem o ně měly Spojené státy americké a Británie. I když jejich první velké použití bylo v Rusko-japonské válce. Kde mohly obě válčící strany i neutrální sledovat účinnost těchto zbraní. Po vítězství Japonska se všechny země o tuto revoluční válečnou novinku začaly zajímat. Vylepšován byl vzhled, pohon, dosah a výbušná náplň.

early_whitehead_torpedoes_and_luppis_kustenbrander

Roku 1917 si Britové vyzkoušeli jaké to je, když je potopí jejich vlastní vynález. Němci toho roku pomocí ponorek torpédovali jejich lodě ve velkých počtech. A tehdy přišli Britští vědci pomocí pana Johna Grahama Kerra na dazzle kamufláž. Tato kamufláž neměla maskovat, jak je zvykem, ale dezorientovat nepřítele díky geometrickým tvarům. Nepřítel tak nemohl určit přesný kurz. Obvykle se používaly barvy černé, modré a bílé. Tento vzor poté převzaly i Spojené státy. Zajímavých druhů maskování můžeme nalézt spousty. Za zmínku stojí růžové maskování, které je na první pohled směšné. Touto barvou byly natírány všechny Britské stroje, které se účastnily nočních operací.

eb1922_camouflage_periscope_view

Vývoj válečné techniky (1. část)
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 9 hlas/ů

8 KOMENTÁŘŮ

  1. Zajímavý článek a zase jsem o něco moudřejší! Díky.
    Hlavně mě překvapil ten fakt, že první „torpédo“ bylo vynalezeno už ve středověku. To jsem nečekal.

  2. Římské války a děla? Proboha autore ty jsi naprosto mimo. Článek úrovně Blesku či snad ještě nižší informační hodnoty. Tenhle web je mrtvej projekt.

      • Neumí číst a jediná věc co si z dějepisu pamatuje je že v římě byl Asterix a Obelix, potom tam už nebylo nic než ruiny a lid se tam z nostalgie nastěhovali za Benitta, aby měli amíci co osvobodit 🙂 (sorry já musel 😉 )

        • Z textu: První válečné lodě byly konstruovány a použity v době faraonů. Tyto plavidla zatím nebyly vyzbrojeny žádným dělem, ale to se změnilo až o mnoho let později po vynálezu střelného prachu v Číně, který se pak rozšířil do muslimských a evropských zemí. Sílu těchto nových dělových lodí si na vlastní kůži vyzkoušeli Britové za dob Římských válek. – Takže tady to vidím.

  3. Jejky, tady je někdo o pár století mimo, tedy co se využití střelného prachu Římany týče. 🙂 Neplete si to autor článku s vynálezem betonu? Ten vynalezli a využívali Římané, následně na dlouhou dobu upadl v zapomenutí. Co se vynálezu střelného prachu týká, nejvíce pravděpodobné je, že pochází z Asie, a jeho vynález je datován mezi 7 až 9 století, přesný letopočet znám není, na rozdíl od objevení čaje. 🙂
    Jen tak mimochodem galeony byly původem obchodní a válečné lodě (s menším množstvím děl v jedná řadě), ze kterých postupem času vznikly ony řadové bitevní lodě – řadové proto, že děla byla v řadách nad sebou. Na rozdíl od původních galeon to již byly speciálně konstruované válečné lodě a de facto i nová třída – bitevní řadové lodě. Název galeona je proto v tomto spojení nesprávný, byť rozložení a konstrukce trupu u řadových lodí z galeony vycházelo, neboť se jednalo o velmi stabilní, pevné lodě s vysokou nosností, což bylo dáno právě konstrukcí a tvarem trupu. Parní stroj byl sice vynález, co ovlivnil lodní dopravu, nicméně do lodí a i těch válečných se začal běžně montovat až o 100 déle, byť patent na pohon „parním“ strojem pochází již z roku 1736. Co mně však v článku o lodích úplně chybí, jsou ponorky. Za první ponorku lze považovat plavidlo z roku 1624, které postavil holanďan Van Drebel.
    První konstrukce ponorného člunu pro vojenské účely pochází z Ruska, jením konstruktérem byl J. Nikonov, který s ponorkou údajně provedl několik úspěšných ponorů a jeden definitivně neúspěšný, po kterém byl projekt ukončen. Ovšem první bojově použitou ponorkou byla americká ponorka Turtle (Želva), postavená roku 1776 D. Bushnellem, za války o nezávislost USA. Novodobou historii ponorek pak napsala 1. světová válka, kde došlo v rychlému vývoji a úspěšnému nasazení, zejména těch německých. Konstrukce z této doby na dlouhou dobu ovlivnily vývoj ponorek, které pak smrt a zkázu rozsévaly zejména ve 2. světové. A pak už to šlo rychle, první atomová z roku 1954 – legendární americký Nautilus. K ponorkám patří také torpéda, a zde je nutno vzpomenout na unikátní, původně sovětské, nyní ruské, nadzvukové torpédo Škval, které do současné doby nemá na světě obdobu. Ve výzbroji Ruska je od poloviny 80 let, někdy je udáváno zavedení do výzbroje rokem 1990, ale tuto zbraň měla již bývalá armáda SSSR. A co teprve letadlové lodě? Zbraň, která vymazala bitevní lodě z moří a do současné doby určuje, kdo je pánem na moři. A tak by se mohlo pokračovat dále. Rozhodně však římské války a střelný prach spojovat nelze.

    • Chybu přiznávám to je bez debat. Je vidět že jsi znalec a potřebuješ se vypsat. Mohl by jsme toto téma probrat podrobněji. Pokud tě to nebude obtěžovat zanech mi zprávu na mém mailu maro.stalker@gmail.com

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Přihlášení pomocí Wargaming.net ID