Když se před čtyřmi lety na serveru Kickstarter rozeběhla kampaň na finanční podporu vývoje hry Kingdom Come: Deliverance, čeští hráči byli u vytržení. Spojení vývojářských osobností Dana Vávry, Martina Klímy, Viktora Bocana a dalších českých herních veteránů posledních dvaceti let se zdálo být lákavým samo o sobě. Fakt, že výsledkem jejich spolupráce měla být rozsáhla a realistická „hra na hrdiny“ z dob středověku, jen podtrhl jedinečnost celého projektu.

V herním prostředí není až tak neobvyklé, aby vyšel titul, jehož hlavní devízou je velký otevřený svět. Často se v něm však od začátku počítá s nadpřirozenými prvky – ve fantasy tématice létají draci, postapokalyptický svět zase brázdí ghůlové a futuristickým vizím dominují paprskomety všeho druhu. Heslo, které se objevilo na samotném začátku vývoje a dále determinovalo přístup autorů ke zpracovávané látce, dobře ilustruje, s čím máme tu čest – „dungeons without dragons“. Přesmyčka známých pravidel pro stolní dobrodružství dokazovala odvahu autorů riskovat a vzepřít se zavedeným pořádkům.

My si to uděláme po svém

O chuti vytvořit středověké RPG (zkratka pro role playing game – hra na hrdiny) mluvil ústřední mozek celého studia Warhorse, Dan Vávra, už v polovině roku 2007. Tehdy ještě jako zaměstnanec studia 2K Czech však nemohl ve velké korporaci svůj nápad prosadit do produkce. O více než deset let později si jeho dávnou vizi mohou vyzkoušet miliony hráčů na celém světě. Důležitým prvkem celé hry je realismus. Postava, za kterou hrajete, si musí vaším prostřednictvím hlídat únavu, hlad i třeba sociální postavení, zobrazené vaším (ne)čistým oblečením. Rozhodně to není titul úplně pro každého. Jenom základní pochopení všech jeho mechanismů zabere klidně i celý večer a první dohrání vyžaduje časovou investici v řádech vyšších desítek hodin. Nelze ukládat pozici na libovolném místě – vždy musíte mít k dispozici buď potřebné vybavení, nebo pokročit dostatečně daleko v příběhu, aby se dokončila kapitola a vy mohli pokračovat od klíčového bodu. A v neposlední řadě je třeba zmínit i soubojový systém, jenž ve své pedantnosti počítá i s úhlem a silou vašeho úderu.

Všechny výše zmíněné prvky dávají dohromady hru, která může působit i trochu elitářsky. Zdání neklame…tak trochu. I přes nutnost vyšší časové investice bude hráč královsky odměněn příběhem, který v mnoha momentech doslova vypadl z učebnice dějepisu. Na hře spolupracovali profesionální historici, jejichž prací bylo nejen kontrolovat faktické chyby, ale hlavně svými znalostmi podporovat ve hráči představu, že nejen hraje hru ze středověku, nýbrž že se skutečně nachází na zablácené návsi. Imerze světa je v mnoha ohledech dokonalá. A to především kvůli tomu, že jsme doposud nikdy neměli možnost v herním světě nic podobného vidět.

Mnohé plány vývojářů sice narazily na technické limity, tudíž krajina v okolí řeky Sázavy, jež posloužila jako reálný předobraz, není zpracována v měřítku jedna ku jedné. Výsledek ale působí daleko konzistentněji než v případě smyšlených lokací. S nadsázkou se dá tvrdit, že prostřednictvím Kingdom Come: Deliverance by šlo názorně doplnit výuku dějepisu. Děj hry startuje v bouřlivě době roku 1403, kdy jsou české země v rozkladu po smrti krále Karla IV. a designovaný následovník Václav IV. svádí mocenské boje se svým bratrem Zikmundem. Se všemi těmito postavami se ve hře operuje a důraz na historickou přesnost jde tak daleko, že hradům a zámkům vládnou skuteční šlechticové se svými skutečnými povahovými rysy, zachycenými v dobových kronikách.

Nic není bez rizika

Vzletné představy a snaha se odlišit jsou jedna věc, finanční realita druhá. Vývoj, na který částečně přispěli fanoušci skrz crowdfundingovou kampaň, se pochopitelně primárně musí zaplatit. Náklady, dle dostupných zdrojů, šly do stovek milionů korun, což je ve srování se zahraniční produkcí velmi levné (rozpočty srovnatelných zahraničních titulů se pohybují v řádech desítek milionů dolarů). Na českou hru však stále jde o nadstandardní počin. Pro srovnání – běžný rozpočet českého filmu nepřesáhne sto milionů korun. Prodeje v době psaní článku překračují půlmilionovou hranici a k dosažení vyrovnané bilance mezi náklady a výnosy je potřeba, dle samotného Dana Vávry, přesáhnout hranici jednoho milionu. To rozhodně je v současných silách hry.

Otázkou však pochopitelně zůstává o kolik tuto milionovou hranici přesáhne. Optimistické odhady hovoří o třech milionech kusů napříč všemi vydanými platformami (PC, PlayStation 4 a Xbox One), střízlivé o dvou milionech za plnou prodejní cenu. V obou případech by se však jednalo o jednoznačný úspěch. Od toho se následně bude odvíjet zelená pro případný druhý díl (či libovolnou další hru, na kterou ve Warhorse určitě také mají zálusk) a budoucnost vývojového týmu jako takového. Ani dvojnásobné číslo totiž nemusí znamenat žádnou výhru. Vývoj hry je během na dlouhou trať a uživit stohlavý vývojářský tým je, i v relativně nízkonákladových českých podmínkách, stále velmi drahá záležitost.

V tuto chvíli ale na žonglování s čísly můžeme zapomenout a kochat se aktuálním stavem – česká hra je na špici prodejnosti ve většině podstatných světových trhů a jakkoliv tomu jistě přispělo i vhodné načasování vydání v rámci neobsazeného začátku roku, nebývá to pravidlem. Naposledy se to v takové míře povedlo firmě Bohemia Interactive a jejich hře ARMA 3. Úspěšní jsou také tvůrci ze studia Amanita, kteří dovedli (po milionech) uhranout svět roztomilými adventurami Machinarium a Samorost.

Mezi vydáním každé ze zmíněných her však uplynul nemalý počet let a ani jedné z nich se zároveň nepovedlo uhranout i ty, kteří hrám ve svém volném čase příliš neholdují. Tuto výsadu stále drží první díl série Mafia – hra rovněž „z klávesnice“ Dana Vávry z roku 2002. Tehdejší vzácný sled okolností ve spojení s hladem po celosvětovém českém úspěchu se zřejmě v takové míře napodobit nepodaří. Ani nemusí. Nastupuje totiž zcela jiný fenomén – zájem o hry jako takové. Právě na Kingdom Come: Deliverance lze totiž snadno demonstrovat, že počítačová hra se nemusí rovnat brutální střílečce, ale může obsáhnout i daleko větší poselství.

Kingdom Come: Deliverance – český herní počin roku
Ohodnoťte tento článek!
4.62 (92.31%) 39 hlas/ů

1 KOMENTÁŘ

  1. Ocenujem naozaj kvalitnu pracu vyvojarov. Obavam sa vsak, ze tuzba po maximalnej miere realizmu v HRE je niekedy na skodu. Treba si totiz uvedomit, ze sa hra myskou a klavesnicou, ci dokonca len gamepadom. Orealite sa da bavit, az budem v rukach drzat minimalne virutalnu napodobeninu meca.

Comments are closed.